Směnky


Pohledávky



Rozhodce


Ostatní

Reklama77 vydělávejte na reklamě


Domovská stránka  >> Rozhodčí řád
 

 Řád pro řízení před rozhodci ad hoc

Základní ustanovení

§ 1

1) Rozhodce ad hoc je fyzická osoba, bezúhonná, zletilá, způsobilá k právním úkonům, která byla platně jmenována nebo zvolena stranami a povolána k tomu, aby rozhodla jejich majetkový spor podle předpisů o rozhodčím řízení (zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů).

2) Rozhodce rozhoduje spory uvedené v odst. 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor.

a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§2-§3 zákona č. 216/1994 Sb.)

b) z písemných projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci rozhodce.

3) Nedostatek pravomoci rozhodce nemůže vytýkat stran, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.) K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení.

4) Řízení před rozhodcem je jednoinstanční.

Rozhodci a tajemník

§ 2

Rozhodce

1) Spory rozhoduje rozhodce. Při výkonu funkce je rozhodce nezávislý a nemá nikdy povahu zástupce kterékoli strany.

2) Spor rozhoduje jediný rozhodce nebo rozhodčí senát, podle toho, na čem se strany dohodly. Rozhoduje-li spor rozhodčí senát, je počet rozhodců vždy lichý.

3) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodci také o rozhodčím senátu, procedurální postavení rozhodce pak přebírá předsedající rozhodce.

§ 3

Tajemník

1) Je-li třeba k rozhodování sporu funkce tajemníka, rozhodne o jeho určení rozhodce.

2) Tajemník organizuje agendu spojenou s činnosti rozhodce a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí rozhodců, o úschovu veškerých písemností rozhodců. Může se účastnit všech ústních jednání před rozhodci.

3) Činnost tajemníka může vykonávat i jeho zástupce.

§ 4

Místo konání ústního jednání

1) Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo rozhodce. Z podmětu rozhodce nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě České republiky nebo v zahraničí.

2) Má-li se konat ústní jednání v zahraničí z podnětu rozhodce, je k tomu třeba souhlasu stran.

§ 5

Předkládání písemností

1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu (byl-li ustanoven) měli po jednom vyhotovení a předsedající rozhodce dvě vyhotovení. V případě řízení před jedním rozhodcem musí být takový počet písemností, aby každá ze stran měla po jednom vyhotovení a rozhodce dvě vyhotovení.

2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině nebo v jazyku kontraktu, nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodce může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na jejich náklady.

§ 6

Jazyk, ve kterém se řízení koná

Ústní jednání se koná a rozhodnutí vynáší v češtině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedná ze stran. Rozhodce na takovou žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, popřípadě obstará také překlad rozhodnutí rozhodce, jakož i jiných písemností.

§ 7

Základ řešení sporů

1) Rozhodce řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem.

2) Spor může být též rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřili.

§ 8

Doručování

1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodce nebo tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.

2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo telefaxem.

4) Kterákoliv z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.

5) Všechny doručení rozhodce jsou platná, byla-li učiněna podle dost. 1. - 4. a to i tehdy, jestliže adresát písemnosti odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.

6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.

7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu rozhodce jmenovat opatrovníka k přijímání písemností.

§ 9

Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podmětu rozhodčího senátu z vážného důvodu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává rozhodce. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodce, bude v řízení pokračováno.

 § 10

Navrácení v předešlý stav

Jestliže některá strana až do vyhlášení rozhodčího nálezu anebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo z části, nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodce k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

§ 11

Předběžná opatření

Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení anebo i přes jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoliv strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádost musí strana uvědomit rozhodce.

§ 12

Vedlejší účastníci

1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodce po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým zájmům strany.

 § 13

Použití ustanovení zákona č. 216/1994 Sb.

Otázky řízení, které nejsou upraveny tímto řádem, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

 § 14

Platnost ustanovení o řízení

Ustanovení tohoto řádu o řízení před rozhodcem platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsedajícím rozhodcem v případě, že spor rozhoduje rozhodčí senát.

§ 15

Podání žaloby

1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby rozhodci. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení. Paušálního poplatku za náklady rozhodčího řízení a zálohy na náklady rozhodčího řízení.

2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla doručena rozhodci.

 § 16

Obsah žaloby

1) V žalobě musí být uvedeno:

a) označení stran,

b) nárok žalobce,

c) podpis žalobce,

d) adresy stran

2) Žaloba má také obsahovat:

a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) rozhodce

b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat

c) hodnota předmětu sporu

d) doklad o zaplacení poplatků za rozhodčí řízení

c) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce

§ 17

Hodnota předmětu sporu

1) Žalobce je povinen v žalobě uvést hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění

b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku

c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů

d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.

3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodce z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§ 18

Odstranění vad žaloby

1) Jestliže rozhodce zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedených v § 16, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 16 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva rozhodce doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v § 15 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

§ 19

Odpověď na žalobu

1) Má-li rozhodce za to , že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranou a zašle ji kopii žaloby s přiloženým písemností, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto rozhodce.

2) Současně rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

3) V této lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého se zvolila, vyplývá-li toto oprávnění z rozhodčí smlouvy.

§ 20

Ustanovení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jedinného rozhodce

1) Rozhodci jmenování podle dohody stran zvolí předsedajícího rozhodce.

2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě, nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčí senátu obecný soud.

3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené rozhodcem, jmenuje rozhodce obecný soud.

4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran.

§ 21

Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senát nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, strany dohodou určí způsob jmenování nových rozhodců.

3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu.

4) Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věcí.

5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednání ve věci konaných do takové změny.

6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnutí znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát nebo jediný rozhodce.

§ 22

Rozhodování o pravomoci (příslušnosti)

1) O své pravomoci (příslušnosti) rozhoduje rozhodce

2) Rozhodce zastaví řízení usnesením, dojde-li názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) rozhodce k projednání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že je rozhodce příslušným.

3) Před rozhodnutím může rozhodce podle okolnosti nařídit ústní jednání.

 § 23

Příprava projednávání sporu rozhodcem

Rozhodce prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

 § 24

Předvolání k ústnímu jednání

1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůta alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

§ 25

Ústní jednání

1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodce a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podmětu rozhodce.

6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

 § 26

Rozhodování na základě písemných podkladů

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí se senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodce může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

§ 27

Žaloba navzájem (protižaloba)

1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím rozhodci vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§15)

3) Ustanovení o žalobě navzájem (protižalobě) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovanou stranou formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatnění žalobou.

 § 28

Pokus o smír

Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stádiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§ 29

Zápis o ústním jednání

1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo se souhlasem stran v jiném jazyce, který musí obsahovat tyto údaje:

a) označení rozhodce

b) číslo sporu

c) místo a datum zasedání

d) označení sporných stran a jejich zástupců

e) údaj o účasti stran

f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníků a ostatních účastníků ústního jednání

g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání

h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení

i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení

j) podpisy rozhodců

2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodce provedeny v zápise změny nebo doplňky.

3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.

§ 30

Důkazy

1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodce si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

2) Strany může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodce je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem. Usnesením předsedajícího rozhodce může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců.

 § 31

Hodnocení důkazů

Hodnocení důkazů provádí rozhodce podle vlastního uvážení.

§ 32

Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

§ 33

Vydání rozhodčího nálezu

1) Poté, co rozhodce usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončení a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé a nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

2) Jestliže se ve výrobku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.

3) Je-li dostatečně vyjasněná jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do té části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak do výše, může rozhodce projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

 § 34

Obsah rozhodčího nálezu

1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) místo a datum vydání nálezu

b) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce

c) označení stran a dalších účastníků sporu

d) předmět sporu a krátké vylíčení okolnosti sporu

e) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu

f) odůvodnění rozhodnutí

g) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce

2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu předsedající rozhodce svým podpisem s uvedením důvodu.

3) Rozhodčí nález podpisuje rozhodce nebo v případě rozhodčího senátu rozhodci.

§ 35

Hlasování o rozhodčím nálezu

1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanou pro částku nejblíže nižší.

 § 36

Vyhlášení rozhodčího nálezu

1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny oznámí se jim písemně.

2) V odůvodněných případech může rozhodce rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodce nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu, nebo zjištění stanovisek stran.

§ 37

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodce vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podmětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.

3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opravného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

 § 38

Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí v souladu s právním řádem státu výkonu.

 § 39

Zastavení řízení bez vydání nálezu

1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§32), skončí se řízení vydáním usnesení.

2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení §32 odst. 1.

3) Pro vydání usnesení rozhodce platí ustanovení §32 - §36.

§ 40

Náklady rozhodčího řízení

Součástí tohoto Řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení uvedená v příloze.

Smírčí řízení

§ 41

1) Rozhodce může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§1) provést dobrovolné smírčí řízení o vznesení nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

2) Smírčí řízení se provádí je tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana.

3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném rozhodcem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

4) Návrh smíru, který rozhodce stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku za rozhodčí řízení a jednu polovinu paušálního poplatku na náklady řízení a jednu polovinu Zálohy na náklady rozhodčího řízení. Všechny poplatky se platí předem a každá ze stran hradí jednu polovinu. Pokud jde o poplatky za překladatelské a tlumočnické služby, používají se přiměřeně příslušná ustanovení Řádu o těchto službách v rozhodčím řízení.