Úvodní výklad k problematice řešení majetkových sporů v rozhodčím řízení

Právní úprava přijatá zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů podstatně upravila možnosti podnikatelské obce řešit své spory mimo státní orgány, tedy státní soudy a stanovila smluvní volnost i v těchto záležitostech. Nový shora citovaný zákon upravil tak dva okruhy problému s tímto spojených.

1) Rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci

2) Výkon rozhodčích nálezů

Podstatou rozhodčího řízení je, že se strany sporu (lhostejno, zda už existuje nebo teprve budoucího) rozhodčí smlouvou podrobují jednání a rozhodnutí svého sporu rozhodci a vylučují tím působnost státní justice.

 Rozhodčí smlouva

Přípustnost rozhodčí smlouvy

1) Jde o majetkové spory vyjma těch, které musí být rozhodovány soudy

2) Ve sporné věci je možno uzavřít smír

Nelze uplatnit ve sporech, kde účastníkem je ten, proti němuž byl vyhlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání.

Forma rozhodčí smlouvy

Rozhodčí smlouva musí mít písemnou formu, jinak je neplatná, je jí však možno sjednat i telegraficky, faxem a podobně. Jediným požadavkem je, aby tyto způsoby umožňovaly zachycení obsahu smlouvy a určení osob, které ji sjednaly.

Obsah rozhodčí smlouvy

Rozhodčí smlouva má dva způsoby provedení:

a) Rozhodčí doložka - ujednání stran o řešení budoucích sporů z určitého právního vztahu založeného např. kupní smlouvou, smlouvou o dílo apod. nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (např. ze všech kupních smluv, které strany mezi sebou v budoucnu uzavřou). Toto ujednání se zpravidla uzavírá v době, kdy mezi stranami ještě žádný spor není. Počítají pouze s tím, že v budoucnu takový spor může vzniknout. Z tohoto pojmu rovněž vyplývá, že jde o ujednání, že jde o ujednání, které je součástí smlouvy jiné, např. kupní.

b) Smlouva o rozhodci - jde o ujednání, že konkrétní, mezi stranami již vzniklý spor, bude rozhodnut rozhodci, které pro tento konkrétní spor určí.

 V rozhodčí smlouvě je nutné zpravidla stanovit:

1) Počet rozhodců a způsob jejich volby, popřípadě stanovit způsob, jakým mají být počet a osoby rozhodců určeny.

2) Je-li to vhodné, je možno stanovit konkrétního rozhodce jmenovitě

3) Místo jednání rozhodců

Účinky rozhodčí smlouvy

Rozhodčí smlouva má důležité účinky procesní

a) ruší jurisdikci státního soudu a podřizuje strany jurisdikci rozhodce nebo rozhodců

b) v důsledku toho soud nemůže projednávat spor, na nějž se vztahuje platná rozhodčí smlouva, ledaže by všichni účastníci sporu prohlásili, že na rozhodčí smlouvě netrvají. Pokud by tedy jedna ze stran předložila spor soudu, může druhá strana vznést u soudu námitku nedostatku pravomoci soudu.

c) rozhodčí smlouva sama o sobě neznamená zahájení řízení. Řízení se zahajuje teprve podáním žaloby rozhodci

d) uzavření rozhodčí smlouvy nemá vliv na běh promlčecí nebo preklusivní lhůty

Zánik rozhodčí smlouvy

1) Písemnou dohodou stran

2) Rozhodčí smlouva pozbude svou platnost i tehdy, jestliže ve všech věcech, na které se vztahovala, byl vydán rozhodčí nález

3) Pozbude svou platnost i tehdy, jestliže byl ve všech věcech, na které se vztahovala, uzavřen smír.

4) Jestliže v rozhodčí smlouvě byla stanovena lhůta její platnosti, zaniká rozhodčí smlouva uplynutím této lhůty i když spory dosud rozhodnuty nebyly

5) Rozhodčí smlouva zaniká také tehdy, jestliže v ní určený rozhodce nebo rozhodci funkci nepřijmou

6) Rozhodčí smlouva zaniká také tím, že rozhodčí nález byl rozhodnutím soudu zrušen (viz dále)

Kdo může být rozhodcem

Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý (18 let) a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Rozhodcem nemůže být např. soudce nebo soudce Ústavního soudu, nemůže jím být ani státní zástupce.

Rozhodcem může být jen osoba fyzická, nikoliv osoba právnická. Jinak zákon nestanoví žádné další podmínky na vzdělání nebo kvalifikaci. Nemusí tedy mít právnické vzdělání, byť jde o řešení sporů, v němž rozhodci aplikují právní předpis. Na druhé straně je však velice vhodné, aby rozhodce měl určitou právní erudici vzhledem k nutnosti formulovat rozhodčí nález tak, aby vyhovoval požadavkům na jeho výkon v soudním rozhodnutí.

Postavení rozhodců

Zákon především stanoví, že spor je rozhodován nezávislými a nestrannými rozhodci. Z toho je jasné, že rozhodce:

a) nesmí být existenčně závislý ani jinak závislý na tom, kdo ho zvolil

b) neměl by to být zaměstnanec strany, která ho zvolila ani zaměstnanec druhé strany a nemělo by být ani pravděpodobné, že se zaměstnancem jedné ze stran stane v budoucnu.

c) nemůže to být ani právní zástupce nebo poradce jedné ze stran

d) nemůže být v příbuzenském nebo obdobném poměru k jedné ze stran

e) nemůže být ani společníkem jedné ze stran nebo člen jejího statutárního či dozorčího orgánu

Porušením těchto zásad by mohlo v pozdější době vést k vznesení námitky podjatosti rozhodce.

Určení a jmenování rozhodců

Určení rozhodců se týká především počtu rozhodců, popřípadě konkrétních osob, které mají být rozhodci, nebo způsobu, jak má být počet rozhodců a jejich osoby určeny. To vše by mělo být obsaženo v rozhodčí smlouvě. Je ale možné, aby smlouva neuvedla konkrétně počet rozhodců a jejich osoby, ale měla by tedy alespoň stanovit způsob, jak se určí počet rozhodců a jejich osoby. Kdyby ani to rozhodčí smlouva neobsahovala, postupuje se tak, že každá strana jmenuje jednoho rozhodce a ti pak zvolí třetího, předsedajícího. O určení jde tehdy, když rozhodčí smlouva určuje konkrétního rozhodce případně jejich počet

O jmenování se jedná tehdy, když strany sjednaly rozhodčí smlouvu a rozhodce jmenují teprve poté, kdy vznikne konkrétní spor.

Počet rozhodců

Na stranách rozhodčí smlouvy záleží, kolik rozhodců má spor rozhodnout. Spor může být rozhodnut jedním rozhodcem nebo větším počtem, avšak počet rozhodců musí být vždy lichý. Z praktických důvodů lze doporučit, aby počet rozhodců nebyl příliš vysoký vzhledem k možným problémům např. při svolání rozhodců, dosažení jednotného názoru, nároky na poplatky rozhodčího řízení apod.

Odmítnutí a vyloučení rozhodců

Ten, kdo má být určen nebo jmenován jako rozhodce, musí ihned oznámit stranám sporu všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné okolnosti a jeho nepodjatosti a mohl by být pro něj jako rozhodce vyloučen.

Nikdo není povinen funkci rozhodce přijmout. Pokud však tuto funkci přijme, musí ji vykonávat v souladu se zákonem o rozhodčí řízení a dalšími právními předpisy. Zákon vyžaduje, aby přijetí funkce rozhodce mělo písemnou formu, není však stanoveno, jak má být přijetí funkce vyjádřeno. Poté se své funkce může rozhodce vzdát jen se souladem obou stran, pokud ke vzdání se funkce nemá důležité důvody, např. pro nemoc nebo se dodatečně objeví důvody, pro které by mohl být z funkce rozhodce vyloučen.

Honorování rozhodců

Tato problematika v zákoně o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů upravena není a není ani jiný přímo použitelný právní předpis. Záleží proto na dohodě mezi rozhodcem a případnými stranami, jak bude tato problematika řešena.

Je třeba připomenout, že o těchto otázkách není vhodné vyjednávat předem ale řídit se návrhem rozhodce, jak bude honorován. Rozhodce zašle honorovaný účet žalující straně podle dohody, popřípadě si ještě vyžádá zálohu na výdaje, která se později vyúčtuje a doplatí případně přeplatek vrátí.

Příprava řízení před rozhodci

Řízení před rozhodci předpokládá určitou péči o věc samu, o záležitosti technického a administrativního charakteru, které jsou s projednáváním sporu spojeny. Toto zajišťuje buď jeden z rozhodců nebo specializovaná instituce. Toto je závislé především na záměrech stran a rozhodců, doporučují však, aby toto zajišťoval sám rozhodce nebo předsedající rozhodce a tím se tak ušetřily náklady stran na rozhodčí řízení. V rámci přípravy by se strany měly dohodnout (pokud tak neučinily již v rozhodčí smlouvě), kdo agendu se sporem povede.

Rovněž by se strany měly v rámci přípravy dohodnout (opět pokud tak již neučinily v rozhodčí smlouvě) kde se bude jednání konat, zda bude ústní nebo pouze písemné a další skutečnosti, důležité pro rychlost projednání věci.

Zahájení řízení

Řízení se zahajuje písemnou žalobou, která má být doručena rozhodci nebo v případě rozhodčího senátu předsedajícímu rozhodci. Počet výtisků žaloby je odvislý na počtu rozhodců. Zásadně by měl platit požadavek doručit žalobu v počtu výtisků včetně příloh tak, aby každý rozhodce obdržel jeden výtisk, jeden výtisk mohl být doručen žalované straně, jeden výtisk založen ve spise a jeden výtisk uložen po skončení řízení u soudu. Žalobu je možno doručit osobně nebo prostřednictvím pošty.

Žaloba musí mít nejméně tyto záležitosti:

1) Jména a adresy strany včetně IČO, zejména žalovaná strana musí být správně označena, aby nedošlo k jednání s jiným subjektem.

2) Vylíčení skutkové podstaty sporu, poukázat na sporné body a navrhnout důkazy o tvrzení žalobce.

3) Je třeba poukázat na založení pravomoci rozhodců uvedením konkrétní rozhodčí smlouvy, která musí být doručena v příloze žaloby.

4) Žalobní návrh, kterého se žalovaný domáhá

5) Žaloba musí být podepsán oprávněnou osobou, doklad o oprávnění podepisující osoby musí být přiložen v příloze žaloby.

6) Vhodné je uvést místo a datum sepsání žaloby, i když pro její účinky je rozhodující datum, kdy je doručena rozhodci.

Účinky zahájení řízení

Procesněprávní

Soud nemůže ve věci jednat, protože zde brání překážka věci zahájené, a protože je zde nedostatek legitimity soudu. Soud může věc projednat pouze tehdy, když všichni účastníci sporu prohlásí, že na rozhodčí smlouvě netrvají, případně, když rozhodčí smlouva neexistuje nebo je neplatná. Dalším důvodem pro projednání věci soudem je skutečnost, že se rozhodci odmítli (rozhodce odmítl) věcí zabývat.

Hmotněprávní

Je to především stavění promlčecí lhůty a prekluzívní lhůty

Obecné dispozice pro řízení před rozhodci

a) Pokud nestanoví rozhodčí smlouva něco jiného, umožňuje zákon rozhodci (rozhodcům), aby stanovil podle svého uvážení místo, čas a způsob řízení.

b) Je stanovena zásada rovnosti stran v rozhodčím řízení. Stranám musí dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

Doručování písemnosti

Zákon neobsahuje žádná ustanovení vyjma toho, že rozhodčí nález musí být stranám doručen jakož jim musí být doručeno i usnesení a oprava rozhodčího nálezu. V těchto případech se doručuje osobně nebo doručenkou. Jde-li o obeslání k ústnímu jednání, je třeba počítat s určitou lhůtou pro přípravu stran k jednání. Lhůtu je možno dohodnout již v rozhodčí smlouvě nebo se ponechá na rozhodnutí rozhodce (rozhodců)

Rozhodování o pravomoci rozhodců

1) Rozhodci nejprve zkoumají, zda jsou povolání k řešení sporu, který jim byl předložen k rozhodnutí. Posuzují tedy existenci a platnost rozhodčí smlouvy, zda sami byly řádně určení nebo jmenování

2) Žalovaná strana může jako první krok ke své obraně vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodců. Musí tak učinit při prvním úkonu v řízení, týkajícím se věci samé s výjimkou námitky, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít. Tuto námitku je možné vznést kdykoliv během řízení. Po skončení řízení by to bylo možné jen podat žalobou o zrušení rozhodčího nálezu. Z uvedeného plyne závěr, že pokud rozhodci sami při posouzení své pravomoci neodmítnou se věcí zabývat, a strana nevznese včas námitku nedostatku pravomoci rozhodců v tom směru, že rozhodčí smlouva vůbec neexistuje, nebo že je neplatná, nebo zanikla. Později už tuto námitku nebude moci s úspěchem uplatnit, neboť tím, že se strana pustila do jednání ve věci samé, podřídila se mlčky pravomoci rozhodců.

Procesní úkony rozhodců

Stanoví-li rozhodčí smlouva nebo rozhodnou-li tak rozhodci, obešlou strany k ústnímu jednání. Ústní jednání je zásadně je zásadně neveřejné pouze za účasti stran a rozhodců. Je-li třeba k posouzení věci slyšet svědka nebo znalce, tito se účastní jednání jen v době svého slyšení, poté by se měli vzdálit.

V ústním jednání se postupuje tak, že žalobce přednese žalobu a žalovaný své vyjádření k ní. Rozhodci mohou klást stranám otázky případně požadovat vysvětlení. Poté se obvykle přistoupí k prodávání důkazů, čtou se předložené doklady, případně mají-li je všichni k dispozici, jejich obsah se jen konstatuje a doplní vyjádřením stran. Rozhodci však nemají povinnost po důkazech pátrat, je věcí stran, aby svá tvrzení doložily nebo navrhly provedení určitého důkazu. Rozhodci rozhodnou podle svého vnitřního přesvědčení na základě důkazů stranami předloženými či provedenými na základě jejich návrhu. Zákon neposkytuje rozhodcům žádnou donucovací pravomoc. Jestliže se svědek, znalec popřípadě strana nedostaví, ač byl řádně obeslán a rozhodci považují jeho výpověď za důležitý důkazní prostředek ke zjištění skutkového stavu, mohou o provedení výslechu požádat soud, který je ze zákona povinen tomuto dožadování vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřístupný. Pokud sudu vzniknou prováděním úkonů náklady, uhrazují je rozhodci, kteří je ovšem vyúčtují straně , v jejímž zájmu byl takový procesní úkon uskutečněn. O průběhu řízení se vede protokol (záznam).

Rozhodci mohou, považují-li řízení za skončení, vyhlásit nález, popřípadě si vyhradit, že nález nebude ústně vyhlašován, ale vyhotoven písemně a doručen stranám.

Strany se mohou dohodnout, že rozhodci povedou řízení bez ústního jednání, zejména předložili-li dostatečné listinné důkazy a jiné písemnosti umožňující zjistit skutkový stav věci a spor rozhodnout.

Předběžné opatření

V průběhu rozhodčího řízení ale i před zahájením může nastat situace, kdy by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu. Zákon proto připouští, aby na návrh některé strany soud nařídil předběžné opatření. Jediným důvodem vydání předběžného opatření však může být jen obava, že by v budoucnu mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu.

Rozhodci sami však předběžné opatření nařídit nemohou a ani nemohou požádat soud o jeho vydání.

Rozhodování podle práva a podle zásad spravedlnosti

Rozhodci jsou povinni rozhodovat podle platného právního řádu:

1) Občanský zákoník - upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, pokud je neupravují zvláštní zákony

2) Obchodní zákoník - upravuje vztahy mezi podnikateli nebo vztahy, kde si to účastníci dohodli

3) Zákoník práce - upravuje pracovněprávní vztahy

4) Další předpisy

Rozhodování podle zásad spravedlnosti

Rozhodování podle této zásady znamená, že se rozhodce může odchýlit od rozhodného práva tehdy, jestliže mezi zákonnou úpravou určité otázky a konkrétním případem existuje určitý protiklad, takže výsledkem aplikace hmotného práva na případ posuzovaný rozhodci by byla nespravedlnost. Tuto možnost mohou rozhodci využít však jen tehdy, když je k tomu strany výslovně pověří, ať již ve smlouvě, nebo shodným prohlášením stran v průběhu. rozhodčího řízení.

Rozhodnutí rozhodců

Rozhodčí řízení končí:

a) Vydáním rozhodčího nálezu v písemné formě (konečné rozhodnutí ve věci samé)

b) Vydáním usnesení, jímž se řízení zastavuje (žaloba vzata zpět) i když nebyl vydán rozhodčí nález

Rozhodčí nález

Rozhodčí nález je konečné rozhodnutí ve věci samé a zákon mu přiznává stejné účinky, jako soudnímu rozsudku. Rozhodnutím ve věci samé je i rozhodnutí o základu nároku, je-li účelné nejprve vyřešit otázku, zda uplatněný nárok má vůbec opodstatnění a teprve poté se projednává výše nároku. Typické je to např. při projednávání žaloby o náhradu škody. Bylo by zbytečné projednávat výši škody když není zřejmé, že nárok na tuto škodu je oprávněný. Proto se rozhodci soustředí nejprve na tuto otázku a je-li odpovězena kladně, mohou o ní vydat tzv. mezitímní rozhodčí nález. Zjistí-li se , že základ nároku po právu není, bylo by zbytečné provádět rozsáhlé dokazování škody. Vzhledem k tomu, že rozhodčí řízení je jednoinstanční (není možný opatrný prostředek, pokud si možnost přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci nedohodnou strany již v rozhodčí smlouvě) mají rozhodci naprostou volnost a řídit by se měli jen tím hlediskem, co považují za účelné.

Vydání rozhodčího nálezu

K vydání rozhodčího nálezu jako rozhodnutí meritorního dochází buď při dostatečném zjištění skutkového stavu, nebo pokud v řízení žalovaná strana nárok žalobcův uznala projevem vůle adresovaným rozhodcům, nebo strana žalující se svého nároku stejným způsobem vzdala.

K vydání rozhodčího nálezu může dojít i tehdy, uzavřou-li strany smír a požádají rozhodce, aby tento smír byl pojat do rozhodčího nálezu. To má závažný účinek procesní: smír pojatý do rozhodčího nálezu současně znamená, že věc byla rozsouzena, takže v této věci není možné podat žalobu. Naproti tomu smír uzavřený, ale nepojatý do rozhodčího nálezu, nebrání žalobci podat žalobu u soudu kdyby žalovaný svůj závazek nesplnil, protože rozhodčí smlouva již zanikla skončením řízení a pro další řízení by byl povolán soud, pokud by strany neuzavřely novou rozhodčí smlouvu.

Rozhodčí nález musí být přijat většinou hlasů, když počet rozhodců musí být lichý. Poté musí být rozhodčí nález vypracován písemně a většinou rozhodců podepsán a doručen stranám nebo jejich zástupcům.

Doručením nabývá rozhodčí nález, pokud nebyla v rozhodčí smlouvě dohodnuta možnost revize, účinky pravomocného soudního rozsudku a stane se tím vykonatelný, a to nejen pro strany, ale i pro státní orgány (obecný soud, je-li např. podán návrh na výkon rozhodnutí).

Doplnění rozhodčího nálezu

V praxi se může stát, že rozhodčí opomenou do svého rozhodnutí pojmout rozhodnutí o všech nárocích. Strany mají pak právo požádat o jeho doplnění. Je však třeba jej podat co nejrychleji a rozhodci musí o tomto návrhu rozhodnout opět co nejdříve.

Opravy chyb zjištěných v rozhodčím nálezu

Opravy chyb v psaní nebo v počtech nebo jiných zřejmých nesprávnostech je možno opravit vydáním usnesení o opravě chyb. Nejsou přípustné jakékoliv změny, ale jen změny zřejmých nesprávností, kde se jedná o chyby v psaní nebo počtech.

Ukládání rozhodčích spisů po skončení řízení

Zákon pamatuje na to, aby spisy rozhodců byly uschovány na místě dostupném pro jejich eventuelní pozdější použití, např. při rozhodování o žalobě, o zrušení rozhodčího nálezu, popř. rozhodování o řízení vykonávacím.

Rozhodci jsou proto povinni do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat spis do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán.

Přezkoumání rozhodčího nálezu

Jak bylo zmíněno výše, rozhodčí řízení je jednoinstanční, tj. proti rozhodčímu nálezu nelze podat žádný opravný prostředek, který by projednala instance rozhodcům nadřízená, na jehož základě by bylo možné rozhodčí nález potvrdit, změnit nebo zrušit. Zákon však připouští prolomení této zásady v tom, že dohodnou-li se strany v rozhodčí smlouvě, je možné rozhodčí nález přezkoumat, avšak nikoliv s důsledky odvolacího řízení.

Rozhodčí řízení "ve druhé instanci" je pak vlastně pokračováním rozhodčího řízení původního a v řízení se pokračuje jinými rozhodci, kteří jednají tak, jakoby původního rozhodčího nálezu nebylo. Původní nález však není změněn ani zrušen, ale je integrální součástí rozhodčího nálezu nového.

Zrušení rozhodčího nálezu

Přestože je rozhodčí řízení jednoinstanční a zákon nepřipouští žádný opravný prostředek, přesto zakotvuje určitý způsob intervence státní justice proti rozhodčímu nálezu, když připouští jeho zrušení.

Ve lhůtě 3 měsíce po právní moci rozhodčího nálezu lze požádat příslužný soud, aby tento zrušil. Jako důvody zrušení rozhodčího nálezu zákon stanoví:

1) Rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu.

2) Rozhodčí smlouva je neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje

3) Ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, anebo neměl způsobilost být rozhodcem.

4) Rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců.

5) Straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat.

6) Rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, anebo k plnění podle tuzemského práva nemožného či nedovoleného.

7) Jestliže se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

Návrh na výkon rozhodčího nálezu

Pokud strana povinná nesplní dobrovolně povinnost určenou ji rozhodčím nálezem, má oprávněný možnost požádat soud o výkon rozhodnutí. Vykonatelný je rozhodčí nález pravomocný u něhož marně uplynula lhůta ke splnění.

Zastavení výkonu rozhodčího nálezu

Povinná strana může podat návrh na zastavení exekuce:

a) rozhodčí nález byl vydán ve věci, v níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu

b) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců

c) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo žádáno nebo k plnění nemožnému či nedovolenému

Důvody pro zastavení výkonu rozhodčího nálezu

a) exekuce byla nařízena, ačkoliv se rozhodnutí nestalo dosud vykonatelných

b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo zrušeno nebo se stalo neúčinným

c) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jim bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů

d) výkon rozhodnutí postihuje věc, k níž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí

e) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané

f) výkon rozhodnutí byl soudem prohlášen za nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.